Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z kolika cest ještě může Řecko volit

9. 07. 2015 16:34:07
Posledních 14 dní všechna evropská a věřím, že do značné míry i světová média mají za hlavní zprávu finanční situaci Řecka. Chtěl bych se k této situaci také vyjádřit, protože si myslím, že v této situaci už příliš mnoho řešení.

Hlavní věcí, kterou je třeba si uvědomit je, že Řecko se nikdy nemělo stát členem eurozóny. Za danou situaci tedy do značné části mohou všichni ti, kteří se podíleli na přejetí eura Řeckem. Tito lidé se obhajují, že Řecko falšovalo statistiky, ovšem tito lidé jsou obklopeni mnoha experty na finance a ekonomii a věřím, že se k těmto lidem dostaly zprávy o tom, že Řecko neudává zcela korektní údaje o stavu svých veřejných financí. To naráží na fakt, že euro je především politický projekt a ekonomové už u zrodu eurozóny varovali před možnými problémy. EU je stále nadnárodní organizace a ne federativní republika jako například USA. Dávat fungování dolaru za příklad pro fungování eura je tedy zcela chybné. V USA nemůže zbankrotovat jeden stát z federace, protože se za něj vždy postaví USA a ostatní státy federace. Stejně jako v ČR nemůže zbankrotovat jeden kraj, protože se za něj ihned postaví ČR spolu s ostatními kraji. V EU, jak je možno vidět, nic takového neexistuje a všechny další kroky pomoci provází několika denní kola jednání, ústupků a kompromisů.

Další tíha problému stojí na samotných investorech. Takzvaný investiční trojúhelník má na každém svém vrcholu zásadu, kterou je třeba zhodnotit před každou investicí. Jedná se o likviditu, výnosnost a riziko investice, kdy nikdy nemůže být dosaženo všech tří okruhů zaráz. Tedy neexistuje, nebo jen velmi vzácně, investiční nástroj, který by nesl velký výnos, malé riziko a měl velkou likviditu, tedy by se dal rychle přeměnit na peníze. Investor, který investuje svoje peníze, nese za investici plnou zodpovědnost a musí být připraven na všechny potencionální rizika. Investoři, kteří investovali do dluhopisů Řecka, musí být připraveni na možnost, že jejich investice bude ztrátová a to, že přijdou o celou investici. Můžou se své investice domáhat zpět přes mezinárodní soudy atd., ovšem pravděpodobnost úspěchu je dosti nízká. Jak se říká, kde nic není ani smrt nebere. I my sami, když si koupíme akcii společnosti a tato společnost zkrachuje, nedostaneme finance zpět. O tom zkrátka investování je, nabízí velké výnosy, ale i velké ztráty. Je však třeba si připomenout, že nejvíce Řecku vypůjčili občané, státy, firmy a především banky Německa, Francie a Itálie. Proto také tyto země mají největší zájem o to, aby alespoň část dluhu Řecko splatilo.

Dalším problémem je samotné Řecko, kde si stát, ale i samotní občané žili nad poměry a i když nyní vidí, že není možné takto štědrý systém udržet, stále se jej vzdávají jen velmi těžko. Když někomu dlužíte peníze, tak si nemůžete moc vyskakovat, za jakých podmínek budete splácet. Řecko si musí uvědomit, že se do této situace dostalo samo a prostě se musí postavit zpět na nohy, což bude chvíli trvat a bude to také dosti bolestivé.

A řešení celého problému? Osobně vidím jako nejlepší variantu návrat k drachmě a silně devalvovat svoji měnu. Rozředit svůj dluh alespoň částečně inflací a především pomoci si slabou měnou a vlastní monetární politikou. Řecko zkrátka nikdy nemělo v eurozóně co dělat a už je největší čas odejít. Záchranné plány, finanční půjčky od EU a MMF zatím nepřinesli žádné účinné řešení a v dohledné době ani nepřinesou. Řecko s reformami nikam nespěchá, dluh se nezmenšuje a ekonomická situace se nelepší. Tento systém pouze drží Řecko při životě, avšak nějaká vidina na vyléčení tu bohužel není. Ostatně tuto cestu si i zvolili samotní Řekové v referendu. Je zde alespoň vidět, že EU nebere výsledek referenda vůbec vážně a spíše se ho snaží znehodnocovat. Není se co divit, představitelé EU mají z referend strach, protože velmi dobře vědí, že vyhlásit dnes referendu o imigrantské politice Evropy, jimi prosazovaný systém by velmi pravděpodobně neobstál a v případě konání referenda o setrvání jednotlivých členských států v EU by měli hodně velký strach. Proto se EU snaží vyhýbat referendům a znemožňovat jej jak jen to jde.

Poslední věcí je strach o ztrátě Řecka jako partnera a jeho příklon k Rusku. Osobně bych se této situace nebál. Nevidím jediný důvod, proč by Řecko po opuštění eurozóny muselo opustit EU. A jestliže i nadále bude EU k Řecku nápomocná a bude Řecku pomáhat alespoň s největšími problémy, věřím, že Řecko EU zcela nezavrhne. Také nevěřím, že by cestu Řecka chtěli následovat i další jižní státy jako Itálie, Španělsko či Portugalsko. Tyto státy ještě nemají tak vysoký dluh jako Řecko (v poměru k HDP). A mají stále možnost zkrotit své veřejné finance a snižovat dluh. Cesta návratu k vlastní měně není zrovna nejjednodušší cestou a je třeba mít v paměti vývoj událostí v Německu, které se kvůli vysokým reparací a stagnující ekonomice nezvládalo splácet své závazky a hledalo řešení v inflaci. Proto je třeba mít situaci s drachmou pod kontrolou.

Autor: Aleš Šmerda | čtvrtek 9.7.2015 16:34 | karma článku: 10.55 | přečteno: 408x

Další články blogera

Aleš Šmerda

Daňové ráje, dobře či špatně

Co jsou to daňové ráje? Všichni politici i většina občanů se shodnou, že daňové ráje jsou špatné a nežádoucí a firmy, které sídlí v daňových rájích, je třeba zavrhnout.

30.3.2017 v 12:50 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 388 | Diskuse

Aleš Šmerda

Česká republika - rozvojová země

Americká banka JPMorgan vyřadí Českou republiku ze skupiny vyspělých států a přeřadí ji do skupiny rozvíjejících se zemí.

24.2.2017 v 13:02 | Karma článku: 42.44 | Přečteno: 5574 | Diskuse

Aleš Šmerda

Politická scéna ČR, jak z kola ven

Je prakticky jedno, která politická strana je u moci, ale po každých volbách se opakuje dosti podobný scénář. Příkladem může být policejní reforma, kdy jednotlivé strany koalice na sebe hází střed zájmu. To tu však soudit nebudu.

20.6.2016 v 15:08 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 392 | Diskuse

Aleš Šmerda

Řecko, neřešená dluhová krize

Bude to 7 let, kdy Řecko přiznalo, že několik let vědomě lhalo o schodku státního rozpočtu. Konkrétně 20. 10. 2009 v Lucemburku na schůzce ministrů financí. Deficit vládního rozpočtu dosáhl 15,4% HDP a veřejné zadlužení 126,8%.

7.6.2016 v 15:05 | Karma článku: 18.26 | Přečteno: 614 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Josef Barta

Co ještě patří Čechům, kteří v ČR žijí?

Chlubit se cizím peřím jde hlavně našim politikům a vládě. Hrdě prohlašují „naše“ firmy, banky, sportovci atd. Kde je ale pravda? České peníze inkasují banky patřící zahraničnímu kapitálu, firmy patří zahraničním vlastníkům.

25.9.2017 v 14:30 | Karma článku: 13.16 | Přečteno: 197 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Naše vládnoucí banda vede Česko do pekla řeckého bankrotu

Vládnoucí Sobotkova koalice „Bratrstva kočičí pracky“ v posledních křečích předvolebního boje jde řeckou cestou a rozhazuje peníze z prošustrované státní kasy.

23.9.2017 v 13:47 | Karma článku: 29.67 | Přečteno: 1421 | Diskuse

Jan Lunga

Mzdy v EU – jak je možné manipulovat s lidských myšlením v otázkách mezd

Je až k pláči, jak jsou lidé dopleteni v tom, jak se jim žije a jak se žije jinde a to na základě ukazatele průměrných příjmů.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 31.38 | Přečteno: 4873 | Diskuse

Jan Ferenc

Mzda a výdělek řidičů

Mzdy řidičů mezinárodní kamionové dopravy jsou oblíbeným debatním tématem. Trvá to něco přes dva roky, od doby, kdy některé západoevropské země s Francií v čele začaly kušnit, že čeští řidiči vydělávají málo.

22.9.2017 v 21:03 | Karma článku: 21.85 | Přečteno: 829 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Zelení: Prý přijdou apokalyptické davy nezaměstnaných

Taky patříte k těm, kdo na poslední chvíli žhaví mozkové závity a ne a ne se rozhodnout, které straně to tam zhruba za měsíc hodit? Možná jste se tak jako řada jiných rozhodli, že s velkými stranami už nechce mít nic společného.

22.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 44.93 | Přečteno: 8085 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1096

Dobrý den, jsem student vysoké školy. Žil jsem 1 rok v zahraničí. Velmi se zajímám o ekonomiku, politologii, mezinárodní vztahy, historii, finanční trhy a trochu i psychologii.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.