Dokud jsou na EU financni kapacce ,(13Miliard €/rok)jsou jen zebraci ,zadna velmoc.

Sice bych s Vámi do značné míry souhlasil, ale nastupuje můj dost skeptický náhled na život a svět obecně, tedy nikoli jen na Polsko:

Jakmile se Polsko stane regionální lídrem střední Evropy a postsovětského bloku v EU, bude jeho politika stejně tak velmocensky bezohledná a jednostranná, jako je politika Německa v současnosti. Jestliže Polsko není tak arogantní jako Německo, tak jenom proto, že zatím tou velmocí není. Jakmile se jí stane, dostane veškeré nemoci silných států: Též si bude myslet, že je pupkem té části světa, ve které je nejsilnější. Takové jsou skutečné velmoci jako USA, Rusko nebo Německo, takové v rámci toho uskupení, kde Polsko bude nejsilnější, bude i to zmíněné Polsko, takoví bychom byli my, takoví by byli i Slováci, Lucemburčané i Lichtenštejnci, prostě kdokoli. To je obecná lidská vlastnost. Proto mu ani tu aroganci jednou nebudu vyčítat, protože nelze vyčítat národu tvořenému lidskými bytostmi, že oplývám špatnostmi lidských bytostí.

Zatím se Polsko nechová arogantně, protože zatím tou regionální velmocí není. Ale nedělejte si iluze, že zůstane stejně sympatické jako dosud, pokud se tou regionální velmocí stane.

Ale přesto mu fandím. Z hlediska arogance: Německá arogance nebo polská, to je v podstatě jedno. Arogance jako arogance. A z hlediska politiky: Jestliže se chová jako hráz proti diktátu ohledně přistěhovalců, tak je dobré v tom právě nejdůležitějším.

Poláci již byli velmoc a chovali se tvrdě a arogantně. Poté si však vyzkoušeli i postavení kolonie i postavení provincie - zda se to odrazilo na národním charakteru, to nevím. Vím ale, že (v obecné rovině) mají nás Čechy (i Moravany) rádi.

Osobně si už léta myslím, že bychom mohli s Polskem a Slovenskem vytvořit dobrou konfederaci, pokud by spolkovými zeměmi nebyly současné státy, ale země, z nichž se skládají, a pokud by byl dobře ošetřen zákaz majorisace. Taková západoslovanská unie - Slawia zachodnia - by měla relativně rovné hranice, hodně obyvatel, průmysl i zemědělství, historickou kulturu... a mohla by dobře vyvažovat tření východ-západ, přesněji tedy hrát rozhodčího mezi Německem a Ruskem.

V historii se k něčemu takovému již několikrát schylovalo, ale vždy proti tomu rasantně zasáhli sousedé - dříve Německo, naposledy Rusko. Po svých dějinných zkušenostech by ale už i Rusové a Němci mohli být rádi, byla-li by mezi nimi taková silná země.