Pokud bych chtěl být podvodníkem, založil bych kryptoměnu, která se těží a jejíž výtěžnost exponenciálně klesá. Proč?

Jakožto první si natěžím nejvíc měny. Pak přesvědčím pár dalších lidí, že se jim jejich těžba v budoucnu vyplatí. Pokud se podaří, ti přesvědčí další a další. Důvěra v měnu poroste, lidi ji začnou směňovat, což zpětně podporuje důvěru a měna se začne zhodnocovat vůči jiným měnám. To zase zpětně působí na důvěru. Takže lidi těží s vidinou, že se jim náklady na těžbu v budoucnu zhodnotí.

Až bude hodnota měny vysoká, začnu svou část prodávat. Tím vyvolám paniku a ostatní začnou prodávat také, čím dojde ke krachu měny. Jenže já jsem už v takovém balíku, že do smrti nemusím sáhnout na práci. Jen si musím dávat bacha, abych neskončil v base jako podvodník.

Ti, kteří tuto kryptoměnu směnili za nějaké zboží nebo práci a neposlali ji dostatečně rychle dál, zchudnou.

Na trhu kryptoměn je svoboda, tedy to co říkáte můžete udělat. Jenže etatistické představy jsou jedna věc a realita svobodného trhu je věc druhá.