Proč nemůže Evropa zachránit svět – svět čísel

Dnešní uprchlická krize, částečně související i s rozložením bohatství, již dlouho hýbe celou Evropou. Snažím se ukázat pár čísel, podle kterých se snažím zhodnotit možnosti pomoci EU ve světě. 

Dnes jsem si udělal velmi jednoduchý průzkum bohatství obyvatel na planetě Zemi. Poprvé jsem vzal hodnoty podle ukazatele HDP na osobu. Využil jsem data ze Světové banky (www.worldbank.com) z roku 2014. Z celkového počtu 222 zemí, o kterých Světová banka vede data, mělo hodnotu HDP na osobu za rok 2014 uvedeno 189 států. Světové HDP na osobu bylo podle Světové banky 10 721,4 USD. Svět by se tak v tomto seznamu umístil na 63. místě. Tedy pokud připustíme, že HDP na obyvatele do určité míry je ukazatelem kvality života obyvatel na určitém území, má se 126 států hůře než zbylých 63. Evropská unie má HDP na osobu 35 718 USD. Umístila se na 27. pozici, těsně před Itálií. Česká republika se umístila na 40. pozici. Nad průměr si tedy žije cca. 1 137 849 000 lidí.

Vzal jsem i ukazatel HDP na obyvatele s ohlédnutím na paritu kupní síly za rok 2014. Tento ukazatel ještě navíc zohledňuje rozdíl v cenové paritě (např. za 10 USD nakoupím v Egyptě více věcí než v USA). Celkový počet zemí byl stejný jako u předešlého srovnání. Avšak data jsou uvedeny u 186 států. V případě světového HDP na obyvatele podle parity kupní síly, se průměrný obyvatel planety Země umístil na 82. pozici, EU obsadila na 32. příčku a Česká republika skončila na 38. místě.

Další zajímavá data přináší společnost Credit Suisse. První tabulka ukazuje rozdělení bohatství podle jednotlivých regionů.

Region
	6%	35%
Evropa	13%	32%
	24%	19%
Čína	21%	8%
	8%	4%
Indie	17%	2%
Afrika	12%	2%

Další tabulka zobrazuje rozdělení bohatství podle výše osobního vlastnictví. Počítá se tedy veškerý majetek, který vlastníte. Vycházím zde z veličin: kurz 1 USD = 24,54 CZK a počtem obyvatel planety Země 7 400 000 000.

	0,7%		45,2%
	7,4%		39,4%
	21,0%		12,5%
	71,0%		3,0%

Podle všech těchto výsledků se můžeme sami zařadit do patřičné skupiny. Jako obyvatelé ČR podle ukazatele HDP na obyvatele patříme do bohatší menšiny obyvatel světa. Jako Evropané vlastníme 32% světového bohatství, avšak na světové populaci se podílíme 13%. Podle naprosto solidárního rozložení, by měl podíl obyvatel odpovídat podílu celkového bohatství. Ukazatele HDP na obyvatele by se měly přibližně rovnat (především podle parity kupní síly). Poslední tabulka a tedy rozložení majetku mezi populaci by mělo odpovídat normálnímu rozdělení. V první a poslední skupině by se tedy mělo nacházet minimum populace, naopak v prostředních dvou naprostá většina.

Ve světě není spravedlnost a je jen těžké si myslet, že někdy úplná spravedlnost bude. Nikdy všichni lidé nebudou mít stejně bez ohledu na politický či ekonomický systém. Vždy byly na světě chudí a bohatí. Cílem každého člověka je maximalizovat užitek. To ovšem neznamená, že výše majetku automaticky zvyšuje náš užitek. Ukazatele, tak nehovoří o spokojenosti lidských životů. Dá se ovšem předpokládat, že v bohatších společnostech je vyšší kvalita života (samozřejmě existují výjimky).

V extrémní chudobě (podle Světové banky, která ji kvalifikuje jako méně než 1 USD na den) žije na světě odhadem 1,1 miliard lidí. Toto číslo je velmi vysoké a všichni tito lidé mají horší podmínky života i menší příležitosti než většina obyvatel ČR. Avšak bohužel není v našich silách pomoci všem těmto lidem a není to ani v možnostech EU. Podle UNHCR bylo ze svých domovů v roce 2014 vysídleno 59,5 miliónu lidí. Počet obyvatel Sýrie v roce 2013 bylo 22 850 000.

Toto všechno jsou velmi vysoká čísla, pokud EU příjme 1 milión uprchlíků, ve světovém měřítku se nejedná a velký počet. Evropská unie však již s tímto počet má velké problémy a to jak zabezpečit těmto lidem práci, ubytování a tyto lidi integrovat do majoritní společnosti. EU se tedy ve snaze pomoci všem žene do možných problémů, i když světově je tato pomoc velmi nízká. Pomoc se tak dostane spíše bohatším a silnějším uprchlíkům, kteří se dostanou na území EU a vezmou velkou část prostředků určených k pomoci na úkor ostatních lidí, kteří zůstali ve své domovině či uprchlickém táboře.

Tyto čísla tedy ukazují, že současná politika Evropské unie a tedy příjímání uprchlíků (i ekonomických migrantů) bez omezení je velmi neefektivní, v širším kontextu nespravedlivá a nákladná. S trochou nadsázky se dá říci, že pokud chcete integrovat uprchlíka např. z Afghánistánu do EU podle HDP na obyvatele (se započítanou paritou kupní síly) musíte vyrovnat jeho HDP na obyvatele Afghánistánu 1 844,02 USD s Evropským 34 771 USD, teprve přiblíží-li se tato čísla, budou mít tito uprchlíci stejné příležitosti jako nynější obyvatelé.

Větší efektivnost by tedy mělo investovat tyto peníze do uprchlických táborů, pomocí nadnárodních organizací tlačit na vyřešení konfliktu a poté přispět k obnově států. Další možností je pomocí vojenských jednotek zajistit území, ve státě, kde probíhá konflikt, na tomto území by se mohli uprchlíci bezpečně pohybovat a spravovat území, které by pak bylo základem při obnově budoucího státu. Evropa by na tomto území mohla zajišťovat provoz škol, lékařské péče a cvičení bezpečnostních složek (jen pro dohled nad dodržováním zákona na tomto území). Pomoc by tak byla spravedlivější a dostala by se k více lidem.

Posledním problémem jsou ekonomičtí migranti. Evropa by měla velmi nekompromisně oddělovat ekonomické a válečné migranty. Protože podle ukazatelů je jasné, že naprostá většina obyvatel země žije v chudší společnosti (měřeno podle bohatství vyčísleném v penězích) než obyvatelé Evropské unie. Stejně jako 8 % populace z bohatší části nemůže pomoci zbylým 92% obyvatel dostat se na stejnou úroveň.