Je prakticky jedno, která politická strana je u moci, ale po každých volbách se opakuje dosti podobný scénář. Příkladem může být policejní reforma, kdy jednotlivé strany koalice na sebe hází střed zájmu. To tu však soudit nebudu.
Chci především poukázat na to, že ať se jedná o jakoukoliv reformu či zákon, těžko pak u voleb potrestat konkrétního politika. Při mediální a finanční síle tradičních stran, je jen velmi obtížné strany dostatečně potrestat u voleb. Tyto strany zkrátka dostanou v předvolebních debatách daleko více prostoru, stejně jako dokážou zaplatit intenzivnější a propracovanější marketingovou kampaň.
Málokdy získá jedna strana dostatek hlasů, aby mohla sestavit tzv. jednobarevnou vládu. Sestavují se tudíž koalice a jednotlivé strany na sebe přehazují chyby či problémy, které se za jejich vlády objevili či způsobili. Navíc je po volbách pravděpodobnost, že se do vlády opět dostanou, protože i když nebudou vítěznou stranou, budou přizváni do koalice.
Politici, kteří se dostanou do poslanecké sněmovny, často argumentují, že pro daný zákon či reformu hlasovali, protože to bylo odsouhlaseno v poslaneckém klubu. Jinými slovy, hlasují všichni tak, jak to vyhovuje vedení strany. Navíc při počtu 200 poslanců, je velmi snadné ztratit se v davu a pouze hlasovat podle stranických doporučení a těšit se na přední místa na kandidátce u dalších voleb.
Domnívám se tedy, že dokud se politici nebudou za svůj volební mandát zpovídat voličům, budou problémy s českou politikou neustále stejné. Neustále budou dominovat tradiční strany se stejnými osobami, kdy občas promění vedení za „nové“ lidi, aby na venek strana působila atraktivněji.
Nejúčinnější změnou k lepším vládám a politikům, kteří budou odpovědni především svým voličům, je změna volebního zákona či změna ústavy. Změna ve fungování moci zákonodárné a výkonné. Návrhů, jak změnit volební systém je několik, ať už je to pan Pavel Kohout, Karel Janeček či další.
Především je důležité, aby lidé volili konkrétní osobu a ne stranu. Aby v každém volebním obvodě kandidovaly konkrétní osoby. Samozřejmě by moli být členy politické strany, avšak před voliči by kandidovali především sami za sebe a lidé by volili konkrétní osobu, ne stranu. Bývalí politici, by se tak museli zpovídat ze svého volebního mandátu, přímo před voliči.
Bylo by také jednodušší sledovat jejich činnost, protože by každý mohl sledovat, jak při konkrétních hlasováních hlasoval „Váš“ politik a zda to je v souladu s jeho politickým programem. Pokud ne, můžete kontaktovat přímo jeho a ne centrálu strany, která se vždy nějak vykroutí. Tohoto by samozřejmě mohli využít i budoucí protikandidáti v nadcházejících volbách.
Změna volebního systému je tedy nejlepší cestou ke zlepšení kvality české politiky a tím i české veřejné správy a zástupně i hospodářství. Pouze částečné úpravy stávajícího systému nepřinesou toužené výsledky, protože změny budou provádět stávající strany. Je potřeba volební systém zcela zreformovat a předělat. Impulz ke změně a jejího prosazení, však musí přicházet od voličů a občanů napříč politickým spektrem.
